Hymna blogu:

Muzikální skříňka blogu:

Nálada blogu:
Jsem agresivní,zlá,nikdy vám Pls nehlásnu ani nejuknu na blog,a ten,kdo bude spamovat dostane kopanec do zadku tak hnusnej komentář,že praskne vzteky.
Mějte se jak chcete,

Nežádaní 2.kapitola

6. března 2012 v 14:27 | Foxx |  Nežádaní
,,Konec vyučování!" pronesla se zvukem zvonku učitelka,a děti s řevem opustily třídu.
Mezi nimi jsem klusala i já s běžící Nonoko a letící Yuki.Najednou zastavila.
,,Jé,holky,já si někde nechala penál!" plácla se Yuki do čela.
Zabrzdily jsme s Nonoko,a shromáždily jsme se nad klečící Yuki,která se hrabala v tašce.
,,Není tady",ohlásila nám s nešťasným obličejem.
Co se dalo dělat.Lítaly jsme po škole a hledaly ten pitomý předmět.
Ale nikde jsme ho nenašly.Yuki začala natahovat a Nonoko zase netrpělivě přešlapovala z jedné nohy na druhou.
,,Nebyly jsme u správce!"vzpomněla jsem si.,,Jdem za ním!Na padesát procent ho má."
Měly jsme štěstí,jeho kabinet byl na stejném patře,na kterém jsme se nacházely.Za chvíli jsme byly u dveří.
Yuki už se chystala zaťukat,ale Nonoko ji náhle popadla za ruku a strhla ji dolů.
,,Telefonuje",informovala nás.My jsme přikývly,protože jsme moc dobře věděly,že správce nesnáší,když ho někdo vyrušuje při mobilingu.
Vtom jsem zbystřila.To se mi musí zdát...
,,Yuki,on telefonuje...s tvojí mamkou!"
,,Cože??"prska Yuki,a už jsme byly natlačené u dveří a lačně odposlouchávaly.
,,Ale,Usui-san1,..To nejde..."
Koukla jsem na Yuki.Její vykulený pohled mne přesvědčil,že správce vede řeč s jejím rodičem,a nikým jiným.Zas jsem přenesla pozornost na rozhovor za dveřmi.
,,Počkat,kolikže?100 000 yenů?No,ehm...To bych mohl...Tak co jste říkala?Uškrtit?"

Měla jsem pocit,že mě někdo polil ledovou vodou.Yuki vypadala,že omdlí,a Nonoko že dostala pěstí do břicha.
,,Ale k čemu vám to bude?Ahhh...aha...No,Yuki byla vždy přehnaně agresivní,máte pravdu,vždycky všechny mlátila...Jednomu klukovi jednou rozbila hlavu..."
Cože?Yuki?Rozbila hlavu?Sice někdy vlepila osobám mužského pohlaví pár facek,ale tohle...To jsou kecy!
,,Naschle,Usui-san."
Ozvalo se klapání podpadků.Nonoko popadla nás s Yuki za ruce a odtáhla do nejbližšího záchoda právě včas,aby správce vyšel z kabinetu a ničeho si nevšiml.
Yuki vypadala,jako by ji před očima zabil její rodinu.Byla šokovaná do hloubi duše.Oči měla zarudlé,rty přiotevřené.Hystericky se zasmála a klesla na podlahu.
,,Y-yuki,vstávej,prosím!Mohli by nás najít.Yuki,no tak..."
Skončily jsme všechny tři ve vzájemném objetí.Yuki,zrovna Yuki...Moc dobře si pamatuju,jak s důvěrou naklonila havu a pronesla:,,Maminka se pro mě vrátí."
Věřila nejdéle ze všech.
,,Maminka se pro mě vrátí."
,,Maminka se pro mě vrátí."
Aniž jsem si toho všimla začala jsem tyhle nesmyslná slova šeptat taky.Proč?Není to pravda.A my to všechny dobře víme.Utřela jsem si oči do rukávu.
,,Takže vy to taky víte",ozval se z kabinek povýšený hlas.
1,Jméno jsem si vymyslela,takže´se nedivte,že nedává smysl!=D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Moi Keiniku Sangová Moi Keiniku Sangová | Web | 6. března 2012 v 17:29 | Reagovat

ÁÁÁ, doprkýnka, to je napínavý, jak kšandy!!! XD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama